Pokud už jste nÄ›kdy slyÅ¡eli názvy: Modernà scénický tanec Äi Contemporary dance, jedná se o ten samý druh tance. S tÃm, že anglický název je vÅ¡eobecnÄ› užÃvaný a je nejÄastÄ›jÅ¡Ãm oznaÄenÃm. Pod tÃmto názvem ho můžete najÃt na internetu ve videÃch a textech.Â
Tento taneÄnà styl zaÄal vznikat v polovinÄ› 20. stoletÃ. V souÄasnosti je rozÅ¡ÃÅ™ený po celém svÄ›tÄ›, ale nejvÄ›tÅ¡Ã oblibu má v Americe a EvropÄ›. PůvodnÄ› se v nÄ›m užÃvali prvky jazzu, baletu, klasického a modernÃho tance. PozdÄ›ji zaÄali pÅ™ebÃrat i prvky z japonských a afrických stylů.Â
Baletnà průprava je výhodou, ale nenà podmÃnkou.
Jelikož od klasického baletu, který je technicky velmi striktnÃ, má Contemporary uvolnÄ›nÄ›jÅ¡Ã styl. NÄ›kdy se může zdát až neorganizovaný a chaotický. Což je způsobeno jeho nezávislostà mezi hudbou a pohyby, a vÃce souÄasnÄ› probÃhajÃcÃch akcà v rámci jednoho seskupenÃ. Ale i pÅ™esto se držà urÄité techniky, která je typická a daná. Mezi to patřà tanÄenà na zemi, Äastá zmÄ›na rytmu, dynamiky a smÄ›ru. DalÅ¡Ãm rysem je, že se tanÄà bez bot, tzn. na boso nebo v ponožkách.
Tanec je zaměřený na emoÄnà vyjádÅ™enà stavu. Proto je pro taneÄnÃky důležitá i jistá schopnost hranÃ, kde jsou slova nahrazeny pohyby tÄ›la i tváře. Je zde možnost tanÄit ve skupinÄ›, jako jedinec, ale i v páru. Choreograf má v tomto smÄ›ru volnou ruku a urÄitou svobodu ve volbÄ› prvků, rytmů a hudby. Možná právÄ› proto je to nynà velmi oblÃbený tanÄenà styl, který vznikl zejména pro divadelnà úÄely.Â
NicménÄ› nynÃ, je stále vÃce nabÃzen v taneÄnÃch Å¡kolách po celém svÄ›tÄ›. Jak pro profesionály, tak pro amatéry a kompletnà nováÄky. Fyzická nároÄnost se odvÃjà od úrovnÄ›. Ta se pohybuje od zaÄáteÄnÃků, pÅ™es pokroÄilý až ke zkuÅ¡eným. ZaÄátky můžou být kruÅ¡nÄ›jÅ¡Ã, než si taneÄnÃk osvojà techniky rychlých pÅ™echodů na zem a zpÄ›t do stoje. Po zvládnutà základnÃch technik, už si ale může užÃt radost z tance a uvolnÄ›nà emocÃ.